Historie Rožnova p.R. a jeho okolí

 U této obce je historický vývoj velmi bohatý a dostupnost materiálů poměrně dobrá, tudíž je co psáti. Jako u ostatních obcí i u této začnu jejím prvopočátkem, který se datuje do roku 1370, kdy je v dokumentech zmiňován jistý Choten ze Zašové, patřící do rodu vladyk z Krásna. Ovšem existence obce se zasazuje již do poloviny století 14. Jako ve všech ostatních obcích, i v této vedl správu dědičný rychtář,  nebo-li fojt, kterému náleželo výsadní postavení v obci. Roku 1374 byl zašovským fojtem jistý Ješek, který se svou ženou koupil za 900 gr. fojtství, které do té doby náleželo jistému Vokovi z Kravař. K fojtství tehdá patřil lán, krčma s právem vaření piva, nebo třeba moučný mlýn.  V roce 1627 koupil za 500 zl. fojtství, jako svobodný dvůr Jan Kuča, do té doby působící jako komorník pana Žerotína.  Pan Jetřich ze Žerotína později vysadil tento svobodný dvůr za svobodný a dědičný a tudíž bylo fojtství přeneseno na jiný grunt. V letech 1668-1671  držel dvůr také jistý rytíř Pavel Filip Schetzl z Hetzenfeldu, hejtman meziříčského panství. 

Co se týká statistik, roku 1516 bylo v Zašové 23 usedlých a fojt. Roku 1667 byl zde právě onen svobodný dvůr Šimona Kuči, 1 fojt, 14 sedláků, 9 zahradnických gruntů s pozemky a 22 chalupníků bez půdy, z nichž 2 byli mlynáři. Jeden z mlýnů patřil jistému Jurovi Mlynářovi a druhý patřil vrchnosti.

Jméno obce Zašová, je odvozeno od osobního jména Zach (Zachariáš). Kdysi se obec údajně jmenovala „Zachova Lhota“.  Byla součástí rožnovsko-krásenského panství, jak již nasvědčuje zmínka o rodu vladyk z Krásna (část Valašského Meziříčí).

Spolková a kulturní činnost

V obci působilo spolků několik a také několik politických stran. Nejstarším spolkem je Sbor dobrovolných hasičů, který byl založen již roku 1893. Dále to byly spolky čtenářský, pěvecký, nechyběla občanská beseda, Omladina, dále pak katolický tamburašský spolek, Národní jednota, místní Tělovýchovná jednota Sokol, Orel, Dělnická tělovýchovná jednota, legionáři, nebo také včelaři. Tudíž spolková činnost velmi silně rozvinuta. Ze zmiňovaných politických stran měla v Zašové své zastoupení strana ČCSD, ČSL, které byly v obci založeny již roku 1919.

Školství

O škole v Zašové existuje zmínka v Domluvilově Vlastivědě moravské, kdy je uváděno, že existovala už před třicetiletou válkou roku 1637. Tehdy se také uvádí jméno rektora Petra a později je o tomto zmínka další v souvislosti s finančním darem ve výši 1 rynský, který daroval na místní kostel. Dalším zmiňovaným rektorem je jistý Juřík, který zemřel roku 1657 a roku 1661 je znám další rektor Jan Wolf. Ovšem mnohem významnějším rektorem je jistý Jan Bartoloměj Vranečka, který byl zároveň správcem školy a autorem první známé kroniky o Zašové, kterou sepisoval za doby svého působení ve školy a to mezi lety 1707 - 1743 kdy zemřel.  Tento rektor spolu se svým bratrem Václavem náleželi k řádu Trinitářů, kteří sídlili právě v Zašové a těm se přičítá velká zásluha na rozvoji vzdělanosti a učenosti v okolí. Velkou podporu získávali také od pánů ze Žerotína a pánů Podstatských, kteří později zajistili jak stavbu poutního kostela, tak i kláštera, jehož vznik se datuje do roku 1728.
Původní stará škola, stávala na místě dnešního domu č. 48 (Borovičkův dům). V roce 1785 za císaře Josefa II. došlo ke zrušení kláštera a škola i s bytem rektora byla přemístěna do severní části klášterní budovy. Zhruba do roku 1840 do této školy chodily děti také ze Stříteže a z Vidče. Podle statistiky z roku 1895 chodilo do zašovské trojtřídky 311 dětí. Krom počtu žáků je úctyhodná i školní knihovna, která čítala 300 svazků, což byl v té době nesmírně obsáhlý knižní fond. Roku 1897 byla vystavěna nová budova školy se 4 třídami, na místě dnešního dětského domova. V roce 1904 dochází k rozšíření školy a je v ní zřízen také byt pro řídícího školy. Roku 1910 je škola opět rozšířena na 6 tříd stálých a 2 třídy střídavé a vyučováno zde bylo 389 děti. Místní občané velmi usilovali o zřízení měšťanské školy pro místní a dostáli tomuto přání až roku 1945. Ovšem nastal problém s nedostatkem tříd jak pro školu měšťanskou, tak obecnou. Roku 1947 započala stavba zcela nové školy, ale v dubnu roku 1948 byla stavba pozastavena pro nedostatek materiálu. Od srpna roku 1949 byla stavba zakonzervována. V roce 1957-58 bylo jednáno o pokračování dostavby školy, která do té doby sloužila jako sklad zboží Jednoty a Drogerie Olomouc. Ke slavnostnímu otevření nové školy došlo v roce 1963.

Zdroje obživy

I v Zašové bylo hlavním zdrojem obživy zemědělství. Kolem roku 1755 zde bylo 31 sedláků, 1 mlynář, 1 švec, 1 krejčí, 1 tkadlec, 1 cihlář, obecní kovář a obecní pastýř. Jak jsem se již zmínila, byly v obci dva mlýny. Jeden patřil původně k fojtství a později ho odkoupila vrchnost a druhý mlýn pod Zašovou, označován jako Horní, patřil jistému Petrnáčovi, po němž jej koupil jistý Matěj Janošek. Krom zemědělství a drobných živností se rozvíjela od 19. Století domácká výroba plátna a krajek. Zejména ženy se zde hojně věnovaly také vyšívání, pletení, malování talířů, vázání koberců, nebo pletení rákosových sedadel pro továrny s ohýbaným nábytkem. Mimochodem rákos na výrobu sedadel, pocházel ze Stříteže nad Bečvou.(odkaz na Střítež na našich stránkách)
Roku 1898 byla v Zašové založena manufaktura na výrobu koberců a gobelínů, která se v roce 1908 přestěhovala do Valašského Meziříčí. Dle další statistiky z roku 1924 byl v Zašové kamenolom, 2 pily, 2 mlýny, bednář, 2 malíři, 2 obchody s dobytkem, obchod se dřevem, obručemi, oděvy a 4 obchody se smíšeným zbožím, 5 obuvníků, 2 pekaři, pokrývač, provazník, 2 řezníci, sedlář, 5 stolařů a tesař. Tudíž jak je patrno, obec ve své době velmi prosperovala, žila a zatupovala hojně široké spektrum živnostníků.
Průmysl zde nebyl témeř zastoupen. Fungovala jen malá provozovna výrobního družstva Lipta Liptál, která vyráběla obaly pro Teslu v Rožnově. V roce 1889 byla v obci zřízena pošta, roku 1891 zřízena stanice dráhy Valašské Meziříčí-Rožnov pod Radhoštěm, také četnická stanice a od roku 1912 také peněžní ústav. Samozřejmě se obec dále rozvíjela.

Zajímavosti v obci

Samozřejmě největší zajímavostí s velmi dlouhou a bohatou historií je místní klášter sv. Josefa. Byl vystavěn vedle kostela v letech 1725-28 pro řeholníky řádu Trinitářů, kteří v Zašové působili v duchovní správě. Po jeho zrušení byla právě zde založena manufakturní dílna na výrobu gobelínů. Dnes klášter slouží jako Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež. Dodnes je památkově chráněná budova bývalého klášterního kostela z let 1725-1728, jehož 2 věže byly dokončeny roku 1768. Přírodní zvláštností je srostlá lípa a dub, které jsou chráněným přírodním výtvorem.