Jdi na obsah Jdi na menu

Obec Vidče

8. 3. 2014

 Obec Vidče je jednou z nejstarších obcí rožnovska. První listina, která se této obce nejspíše týká se datuje  do roku 1297 a hovoří se v ní o území, které dostal jistý Mikuláš z Choryně k dalšímu osídlení, a to se dotýkalo hranic  území Juříka z „Czeychei“  (údajně Střítež) a Marčíka „de Wychsz seu de Wyrs“ (Vidče?) a sahá až k řece Bečvě. Ovšem jestli se jedná opravdu o Vidče, je dodnes nejasné.  Zmínka o skutečném Vidči je až z roku 1310 ve spojitosti s Bohuslavem z Krásna. V oficiálním dokumentu se poté objevuje až roku 1411 a to v listině Lacka z Kravař, který tehdá udělil na panství rožnovském právo odúmrti, které se týkalo i Vidče. Majetníky vsi byli vždy rožnovští páni. Obec neměla od svého počátku vedenu gruntovní knihu. Ta je vedena až od roku 1589. Právě z tohoto ruku je známá první statistika o jakémsi osídlení obce. V letech 1589 -1600 bylo evidováno pouze 10 gruntovníků. Mezi lety 1600-1620 jsou evidovány grunty 4 a 5 chalup. Nejdražší bylo fojtství s mlýnem, které patřilo roku 1607 Martinu Hrbáčovi a jeho cena byla stanovena na 200 zlatých. Od roku 1620 do roku 1626 bylo připsáno 8 gruntů a 3 chalupy. V této době byly poddanské poměry ve Vidči velmi tvrdé. Roku 1621 vedl videčský fojt Jakub Hrbáč povstalce rožnovska proti vrchnosti, tudíž situace nebyla nic moc. Roku 1676 bylo v obci již 53 domů, fojtství, 18 gruntů a 34 chalup a osídlení pomalu narůstalo.

Také nézev obce má svůj historický vývoj, který byl opravdu dlouhodobý. Poprvé je název obce, jak jsem již zmínila,  uveden v listině z roku 1297 v podobě „Wychsz seu de Wyrs“ ovšem není jisté, zda se jedná skutečně o pozdější Vidče.

V roce 1515 se obec objevuje již pod názvem Wittcze“ následují názvy „Witcze“ (1535), „Widcze“ (1675), „Widze“ (1718), „Witche“, „Wicze“ (1856), „Witsche“, „Vič“ (1872), „Vitče“ (1881) a konečný název VIDČE je datován od roku 1893.

Obec byla vždy v držení rožnovských pánů.  V letech 1849-1855 a 1868-1960 spadá Vidče do politického okresu Valašské Meziříčí v právě s výjimkou let 1855-1868 kdy náleželo do působnosti smíšeného okresního úřadu v Rožnově.V oblasti soudní správy náleželo Vidče k obvodu okresního soudu v Rožnově a v letech 1945-1960 ve Valašském Meziříčí. Až od roku 1960 spadá pod Vsetín.

 

Spolková a kulturní činnost

Obec samozřejmě nezaostávala ani co se týká kultury nebo společenské činnosti. Působila zde řada spolů jako Dělnická tělovýchovná jednota, Farní charita, samozřejmě Orel, spolek Domovina domkářů a malorolníků, Místní jednota Čs.svazu hasičstva, mistní odbor Národní jednoty pro východní Moravu pro Vidče a okolí, také odbor Národní matice, později také sportovní klub, atd.  Na přelomu 19. a 20.století působil ve Vidči také ochotnický spolek a od roku 1948 začal fungovat i loutkoherecký spolek a v roce 1953 vzniká Soubor písní a tanců Valašenka, fungující dodnes.

Školství

Co se týká vzdělání, tak i Vidče mělo a stále má svou základní školu. Počátky školní výuky spadají do roku 1821. Před  tímto rokem chodívala jen velmi malá část dětí do školy v nedalekém Zubří.  Prvotní vyučování ve Vidči probíhalo v pronajaté místnosti domu č.p. 13. Až roku 1838 byla postavena sotná školní budova. V roce 1885 byla rozšířena na dvojtřídní a od roku 1899 na trojtřídní. Plnohodnotná škola byla vystavěna v roce 1939-1940.

 

Zdroje obživy

Je jasné, že nejsilnějším zdrojem obživy bylo zemědělství i přes to, že Valašsko obecně bylo považováno za velmi chudý a tvrdý kraj. Ne nadarmo platilo že: „Končí chleb a začíná kamení“ Přesto bylo samozřejmostí míti u každé chalupky větší, či menší kousek pole, zahrádku a ve chlívku kozu, nebo ovečku a u těch bohatších kravku. Ovšem Valaši se uměli o sebe postarat i jinak a to zejména rukodělnou, domáckou výrobou jak nářadí, potřeb, tak třeba pletením punčoch které ve Vidči zaznamenalo obrovský rozmach hlavně v 19. stoleti. Již od 17. Století se v obci těžil vápenec, ze kterého se následně pálilo vápno. V 18.století se těžila železná ruda, která se dále zpracovávala v hamrech u Zubří. Velmi zajímavé je, že v roce 1924 byly ve Vidči 4 kamenolomy. K tomu 3 hostince, kovář, 4 krejčí, 7 obuvníků, 2 řezníci-uzenáři, 2 tesaři a zedníci, 2 porodní babky a kapelník. Tudíž velmi rozmanitá nabídka služeb J Mezi tehdejšími „podnikateli“ byli 4 občané, kteří obchodovali s dobytkem, 2 občané obchodovali s dřevěnými výrobky, 1 s metlami a trakaři, 1 s papírem a školními potřebami, 2 provozovali obchod smíšením zbožím, 1 cementář, prodejem lihovin se živili 2 občané (což se mi nezdá) a 1 se zabýval prodejem houněných papučí. Tudíž docela hojná podnikatelská činnost.  S rokem 1948 přišlo i postupné rušení těchto živností.

 

Náhledy fotografií ze složky Vidče

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář