Střítež nad Bečvou
První zmínky o této obci jsou velmi nejasné. Roku 1376 měnil jistý Jan z Třebíče biskupské léno Arnoltovice s městečkem Meziříčí s jistým Oldřichem z Kortelangen a právě při této příležitosti je uváděna také Střítež. Polovina Stříteže je u arnoltovického léna uváděna i roku 1392 a 1396. Stejně jako vedlejší obec Vidče , získala obec Střítež roku 1411 od Lacka z Kravař a Helfštejna právo odúmrti a tehdy již byla součástí panství rožnovského a tam zůstala až do zániku patrimoniálního zřízení. V roce 1516 bylo ve Stříteži 19 usedlých a také jeden fojt. Roku 1667 byly ve Stříteži už 4 selské grunty, 10 zahradníků, 3 pusté zahrady, 12 chalupníků a 2 pusté chalupy. Dle lánového rejstříků sídlilo ve Stříteži již 7 selských gruntů, 12 zahradnických a 13 chalupníků. Od středověké kolonizace měl v obci hlavní slovo fojt. Zde byl v letech 1505-1506 zmiňován jako první, jistý fojt Bartoň, následoval fojt Jiřík, dále Sluka a poté již nastupuje rod Dobšů.
Co se týká jména obce, opět se setkáváme z různými podobami názvů. Prvně se jedná o „Strzites“ (1389), „medium Strzietess“ (1392), zajímavé je označení obce v roce 1517, které znělo „na gruntech strzitezskych“, „ves Strzytez“ (1535), „Střitesch“ (1846) a od roku 1885 už je název ustálen na „Střítež“. Název obce pravděpodobně pochází ze staročeského výrazu pro rákos
Spolková a kulturní činnost
Prvním spolkem v obci byl Sbor dobrovolných hasičů, založený roku 1889. Následoval Spolek pro vystavění katolické kaple (1894), Sdružení venkovské omladiny (1911), Sokol (1924), dále také kolem roku 1946 Orel a místní fotbalový klub. Co se týká náboženských poměrů, ty se velmi radikálně změnily po vydání tolerančního patentu a to tak, že převahu získali evangelíci. Pokud srovnáme poměry tak roku 1900 bylo v obci 509 evangelíků a 341 katolíků. Pro evangelickou většinu byla vytvořena samostatná farnost, která byla vystavěna v roce 1864. Základní kámen evangelického kostela byl položen r. 1868 a ke slavnostnímu otevření došlo roku 1872.
Školství
V současné době obec nemá vlastní základní školu a děti dojíždějí do škol v přilehlých obcích. Ale v dobách dávno minulých tomu takto nebylo. Škola byla ve Stříteži založena v roku 1834, jako pobočka školy v Zašové, kterou značné množství dětí navštěvovalo. Roku 1855 byla postavena zděná budova školy a roku 1881 byla rozšířena na dvojtřídní a byla započata stavba další budovy. Roku 1906 došlo díky velkému zájmu žáků k rozšíření o další, třetí třídu. Po válce probíhalo v obecní škole vyučování pro 1.-5. ročník. Dnes Střítež vlastní školu opět nemá a děti navštěvují základní školy v okolních obcích Vidče, Zašová, atd.
Zdroje obživy
Jako ve všech okolních obcích a vůbec v obcích na Valašsku bylo hlavním zdrojem obživy zemědělství. V dobách dřívějších se obyvatelé obce živili pletením vlněných rukavic, kterých se na počátku 20. Století vyrobilo ve Stříteži až 3000 párů. Jak jste se mohli již dočíst, obec získala své jméno ze staročeského výrazu pro rákos, který v této obci hojně rostl a i ten sloužil jako zdroj obživy, neboť se z něj pletla sedadla pro továrny na ohýbaný nábytek. Roku 1924 byli v obci evidováni: bednář, 2 hostince, 2 koláři, 2 kováři a podkováři, obchod s dobytkem, máslem, vejci a drůbeží, smíšený obchod, 3 obuvníci, pekař, stolař, šrotárna obilí a trafika. Tudíž je zřejmé, že živnosti byly zastoupeny velmi hojně i v takto malé obci.
Velmi významným rokem pro pracovní příležitosti byl rok 1934, kdy byla Antonínem Trčkou založena továrna na kožené zboží, která byla ovšem roku 1948 znárodněna a začleněna do národního podniku KOZAK Klatovy.
Náhledy fotografií ze složky Střítež nad Bečvou
